ADVOKÁTI - PRAHA

Dějiny Bulharska v datech...

7 Usazovanm Thraků v době bronzovi.

7 8.-6.stol.př.Kr. Řecka kolonizace zzemm (zaklady měst Achtopol, Sozopol, Pomorie, Nesebr, Varna, Balčik).

7 4.stol.př.Kr. Makedonci dobyli na Thracmch jejich zzemm (Filip Makedonsk} založil dnešnm Plovdiv), ale jejich nadvlada trvala celkem jen asi 50 let.

7 2.stol.př.Kr. - 4.stol.n.l. Nadvlada Řmmanů, siln} vliv civilizačnm a kulturnm (viz.zbytky měst na Trnovsku, lazně Chisarja, pozůstatky rudn}ch dolů apod.)Thraky si však definitivně podmanili až r.46 př.Kr. Po rozdělenm Řmma připadlo zzemm Byzancii.

7 681 Turkotatarsk} chan Isperich Asparuch(asi 644-701) založil prvnm bulharskou řmši, když ve spojenm se Slovany porazil Byzanc a vymohl si na nm samostatnost (smdelnm město Plisca). Spojenmm protobulharů se sedmi slovansk}mi kmeny vznikl zaklad dnešnmch Bulharů. Nezavislost Bulharska upevnil Asparuchův nastupce chan Tervel, kter} se tiž podmlel na zastavenm expanze Arabů (717).

  Podrobni pojednanm o nejstaršmch dějinach Bulharska

 
Chan Asparuch, car Boris I., car Simeon I.

7 2.pol.13.stol. -14.stol. Zpadek, vnitřnm rozpad statu, spory mezi bojary vzajemně, bojary a duchovenstvem, bogomilski hnutm, selska povstanm (Ivajlov, 1277-80), napor tatarsk}ch hord, valky s Byzancm a Srbskem.

7 konec 14.stol. Bulharsko je rozděleni na tři časti: trnovski a vidinski carstvm a dobrudžski knmžectvm. Takto oslabeni nemohlo klast važnějšm odpor Turkům, kteřm po ovladnutm Mali Asie vtrhli r.1352 na Balkan.

7 1396-1878 Osmanska poroba Bulharska; Osmani Bulhary ovladli, uvalili na ně vysoki daně, ovlivnili jejich kulturu a vnutili jim vlastnm statnm systim. Ten byl ovšem lipe fungujmcm, než dosavadnm. Pravoslavni naboženstvm bylo tolerovano, ale nesmělo b}t přmliš napadni (kostely musely b}t skromni, nesmělo se v nich zvonit apod.) Prvnm faze turecki expanze byla charakterizovana ničenmm a terorem, proti kterimu zůstal Balkan bez pomoci ostatnm Evropy bezmocn}. Taki poslednm faze jejich nadvlady byla provazena fanatismem a nasilnostmi. Tyto faze ale vyplňuje dlouhi obdobm, kteri přineslo konsolidaci poměrů, mmr, rozvoj hospodařstvm a obchodu, prosperitu, rozkvět měst a řadn} systim statnm spravy přijatelnějšm pro lid. Postupem času bylo možni docmlit i vysok}ch funkcm ve statnm spravě. Moc Osmanů byla natolik silna, že většm povstanm za osvobozenm Bulharska nepřipadala v zvahu a vedla se jen zaškodnicka valka oddlů tzv.hajduků (chajduti), kteri přepadavaly osmanski hodnostaře a menšm vojenski posadky Uvědomělm povstalci-revolucionaři se z nich stavali ale až v 19.stol.

7 konec 18.stol. - 19.stol. Narodnm obrozenm; Bulharska společnost v tomto obdobm prošla složit}m v}vojem sebeuvědoměnm. Obrozenm se začalo šmřit z klašterů (např.Rilsk} monast}r), mělo zpočatku "učen}" charakter a šlo zejmina o obranu jazyka, literatury a zajem o narodnm dějiny (Dějiny slovansk}ch Bulharů, Paisij, 1762). Spmše než proti Osmanům se nejprve vymezovalo proti Řekům, kteřm ovladli cmrkev a k jejichž jazyku inklinovala inteligence. Druha faze se t}kala agitace mezi venkovsk}m obyvatelstvem, kteri tvořilo většinu naroda, ale jeho narodnm uvědoměnm bylo minimalnm. V balkansk}ch podmmnkach etnickiho prommšenm bylo formovanm jednotniho naroda velmi složit}m procesem.

7 1871 Narodnm obrozenm vyvrcholilo ustanovenmm novi narodnm cmrkve. Nezavislost na řecki cmrkvi znamenala i uznanm svibytnosti bulharskiho naroda.

7 1.pol.19.stol. Rusko-turecki valky; Bulharštm dobrovolnmci pomahali Rusům, za což očekavali pomoc při osvobozenm Bulharska. Takovi představy však dlouho nebyly naplněny a zůstavalo u slibů. Osmanska vlada se neustali rozbroje na Balkaně snažila uklidnit souborem reforem, nebyly však dostatečni. Staršm inteligence a vrstvy těžmcm z osmanskiho systimu se přiklaněly k myšlence autonomie Bulharska v ramci Osmanski řmše. Mladšm generace však hodlala dosahnout zplni nezavislosti revolučnm cestou. Vznikaly tajni revolučnm organizace spřadajmcm plany na střety se statnm mocm. Jejich činnost je spojena se jminy G.S.Rakovskiho, V.Levskiho, Ch.Boteva, L. Karavelova ad. Osvobozenecka povstanm končila obvykle nezdarem a vyvrcholila krveprolitmm tzv.dubnoviho povstanm.

7 20.4.1876 Dubnov}m povstanmm vyvrcholily snahy revolucionařů vyvolat masivnm povstanm lidu za jeho osvobozenm. Bylo opět nezspěšni a nasledovaly po něm těžki represe a pogromy. ivot položilo na 30 000 lidm. To konečně vyburcovalo světovou veřejnost k podpoře Bulharska. Bulharska povstanm plebejskiho charakteru, tzn.bez zčasti šlechty, o kterou Bulhaři přišli už v prvnmm stoletm poroby, nebudila totiž dosud skutečn} zajem monarchistick}ch mocnostm.

7 31.1.1878 Mmrem v San Stefanu byla ukončena valka mezi Tureckem a Ruskem a bylo osvobozeno Bulharsko. Jednmm ze zavěrů bylo vytvořenm bulharskiho knmžectvm v širok}ch hranicmch zahrnujmcmch i Makedonii. Staleta tužba Bulharů (oživena v narodnmm obrozenm) na obnovenm Velkiho Bulharska někdejšmch carů, Bulhary nadchla a nechtěli se jm pak dlouho vzdat, přestože Berlmnsk} kongres 13.6.1878 tuto myšlenku zcela zavrhl a naopak rozdělil Bulharsko na dvě časti: Bulharski knmžectvm a V}chodnm Rumelii. Bulharski zajmy trvale naražely na zajmy velmocm, kteri nijak nestaly o svobodn} siln} stat Bulharů, zvlaště pokud hrozilo, že by byl satelitem ruskiho imperialismu. Trvalo dalšmch vmce než 30 let, než byla oficialně uznana plna samostatnost Bulharska.

  Podrobni pojednanm o nadvladě Osmanů v Bulharsku

7 1879 Ve Velikim Trnovu byla přijata nova zstava přizpůsobena zejmina měšťanski, liberalnm společnosti, což nebylo pro rolnicki Bulharsko přmliš šťastni. Hlavnmm městem se stala Sofia. Prvnm Velki narodnm shromažděnm zvolilo knmžetem Alexandra I. Battenberga (1857-1893), přijatelniho pro Zapad a zpočatku i pro Rusko.

7 1879-1895 Nestabilnm poměry, kdy se neustale střmdaly vlady a hledal se politick} směr země, stabilizoval premiir Stefan Stambolov, kter} byl oporou moci Alexandra a po jeho sesazenm i jeho nastupce Ferdinanda I. (od r.1886). Stambolov soustředil do sv}ch rukou takřka neomezenou moc. Politiku knmžectvm nasměroval v neprospěch Ruska na Zapad a s cmlem podpořit průmysl a moc buržoazie otevřel dveře ekonomickimu vlivu Anglie, Německa a Rakousko-Uherska. Ovladl statnm zřednmky a zlikvidoval opozičnm skupiny, zejmina prorusky zaměřeni. Užmval však až teroristick}ch metod a jeho režim byl ve všech ohledech totalitnm.R.1895 byl na Stambolova spachan atentat.

7 6.9.1885 S podporou knmžete byl uskutečněn statnm převrat, kter}m bylo sjednoceno podunajski Bulharski knmžectvm s V}chodnm Rumelim. Rusko sjednocovacm snahy nepodpořilo a vznikli spory pak važně narušily vzajemni vztahy na několik let. Obavy z nerovnovahy sil na Balkaně vyvolaly taki valku se Srbskem. Podstatně silnějšm armada Srbů, podporovana navmc i Rakousko-Uherskem, však neuspěla a sjednocenm bylo potvrzeno.

7 1913 Bulharsko vyhlasilo valku Srbsku. Přecenilo svi smly, když se proti němu obratili všichni b}valm spojenci (vyjma Černi Hory) a navmc Rumunsko a Turecko podporujmcm tiž Srbsko Bulharsko přišlo o všechna dobyta zzemm, tiž o jižnm čast Dobrudže.Balkansk} spolek se rozpadl, vzniklo novi teritorialnm uspořadanm Balkanu. Vzhledem k rozporům mezi velmocensk}mi zaměry a cmli balkansk}ch narodů zůstal Balkan pověstn}m sudem střelniho prachu. Revanšisticki nalady proti Srbsku a proněmecka orientace cara Ferdinanda vedla k připojenm Bulharska na stranu centralnmch mocnostm (Německo, Rakousko-Uhersko, Turecko).

  Balkanski valky - podrobn} članek v češtině

7 1915 Bulharsko vstoupilo do světovi valky. Po poražce ztratilo mnoho teritorim včetně přmstupu k Egejskimu moři a stalo se ekonomicky zavisli na zapadnmm kapitalu. Armada byla redukovana na 20 000 mužů.

7 1943 Za dosud nevyjasněn}ch okolnostm zemřel v Sofii car Boris. Za jeho maliho syna Simeona vladla třmčlenna regentska vlada.

7 5.9.1944 SSSR vyhlasil Bulharsku valku. Bulharštm komunisti, kteřm po celou valku organizovali partyzanski hnutm, vyzvali narod k povstanm ve chvmli, kdy Ruda armada stala na bulharsk}ch hranicmch. Bulharsko bylo během t}dne bez jakihokoliv odporu a za nadšeniho vmtanm lidu obsazeno. Hitlerovska vojska začala ustupovat. Nova vlada rozhodla o aktivnm zčasti v boji proti fašismu. Bylo uzavřeno přmměřm se SSSR, Velkou Britanim a USA.

7 15.9.1946 Po referendu byla za zčasti Rudi armady a se souhlasem většiny Bulharů vyhlašena republika. Carův syn Simeon a kralovna Johana byli nuceni odejmt ze země.

7 10.2.1947 V Pařmži byla podepsana mmrova smlouva mezi spojeneck}mi mocnostmi a Bulharskem. Bylo konstatovano, že se Bulharsko jako spojenec hitlerovskiho Německa zčastnilo valky proti Spojen}m narodům a nese tak svou odpovědnost. Včasni uzavřenm přmměřm a aktivnm zčast ve valce proti Německu, byla však polehčujmcm okolnostm. Reparace mělo zaplatit Řecku a Jugoslavii, ale ta se jich zřekla.

7 1947-1962 Bulharštm komunisti vedli stalinistickou politiku. Opozice byla zlikvidovana. Vedoucm silou se stala BKS v čele s G.Dimitrovem. Byla přijata socialisticka zstava, proběhlo znarodněnm a kolektivizace. Hospodařstvm bylo planovani a obchod plně kontrolovan}. Bulharsko se stalo členem RVHP a Varšavski smlouvy Jeho vazba na SSSR byla mimořadně silna.
Dmky obrovskimu zsilm lidu se však podařilo industrializovat doposud rolnickou zemi vybudovanmm stovek zavodů, překonat krizi ve v}robě energie stavbou nov}ch elektraren a zřizovanmm nov}ch dolů, zavist mechanizaci do v}roby a v}razně zv}šit životnm zroveň obyvatelstva. Byly vybudovany silnice, přehrady, kulturnm a zdravotnm instituce. Vysoka negramotnost byla prakticky vym}cena.

  Komunismus v Bulharsku

7 1990-2000 Přes vlnu masov}ch demonstracm volajmcmch po reformach a demokratizaci, zvmtězila dmky zastrašujmcm propagandě Bulharska socialisticka strana (BSP), v nmž se přetransformovala komunisticka strana (červen 1990). Proti kontroverznmm politikům Mladenovi a Lukanovovi se spojila demokraticka hnutm a po dalšmch volbach se moci chopila unie Sjednocen}ch demokratick}ch sil (SDS).
Tvrd} dopad nepopularnmch ekonomick}ch opatřenm, rozkradanm a nev}hodni rozprodavanm statnmho majetku, rozsahla korupce, rostoucm kriminalita, politick} terorismus (Lukanov byl zavražděn najemn}mi vrahy), přetrvavajmcm vliv komunistick}ch nomenklaturnmch struktur a vůbec celkově neutěšeni společenski poměry, vedly k neustalimu střmdanm vlad pravicov}ch a levicov}ch. Socialisticka vlada ana Videnova přivedla zem až k zplnimu ekonomickimu krachu. Krize započala v r.1993 a vyvrcholila v letech 1996-97 v souvislosti s potravinovou krizm hrozmcm přerůst až v hladomor. Teprve poti zvmtězila v r.1997 opět koalice demokratů ODS pod vedenmm Ivana Kostova (SDS), ktera jako prvnm demokraticka vlada vydržela po celi volebnm obdobm V r.1998 byly zaznamenany prvnm znaky prosperity a byla zahajena jednanm o vstupu Bulharska do zapadnmch struktur (EU a NATO). Nova vlada podepsala třmletou smlouvu s Mezinarodnmm měnov}m fondem, kter} uvolnil rozsahli půjčky. Byla zastavena obrovska inflace a provedena měnova reforma s fixnmm poměrem bulharskiho leva k německi marce 1:1.